Ekologické zalesňování zemědělských pozemků s využitím dotací
(5.10.2006 20.05, Milan Košulič st.)
Poskytnutí dotací na
zalesnění
bývalých zemědělských pozemků
(dále jen ZP)
je mj. podmíněno přesným dodržením
zalesňovacího postupu. Jeho rámec je
vyjádřen v
§ 2 vyhlášky č. 139/2004,
zejména v odstavci
4: Za
obnovený nebo
zalesněný je pozemek považován tehdy, roste-li na
něm
nejméně 90 % minimálního
počtu
životaschopných jedinců rovnoměrně
rozmístěných po
ploše. V
tomto
množství může být maximálně
15 %
pomocných dřevin,omega replica
kterými se rozumí ty
druhy
lesních dřevin, které nejsou pro daný
cílový hospodářský soubor
uvedeny mezi
dřevinami základními nebo melioračními
a
zpevňovacími (podtrženo mnou), a
odvoláním na přílohu č. 4
vyhlášky
č. 83/1996, kde jsou pro jednotlivé
cílové
hospodářské soubory (CHS) jednotlivé
dřeviny podle
jejich skupin taxativně vyjmenovány (dále jen
„seznam“).
Zalesňovací možnosti na ZP
ZP lze zalesňovat dvěma postupy:
1. postup je jednorázový.
Je skončený hned prvním zalesněním.
Připouští totiž, ba vyžaduje
přímé
použití všech cílových
dřevin. A to těch,
které jsou u jednotlivých CHS
v kterémkoliv
sloupci seznamu uvedené. Seznam obsahuje i jedli a buk a
některé další klimaxové
dřeviny, ačkoliv
jim přímá výsadba na holiny
v určitých
případech genekologicky nevyhovuje. Vlastník lesa
by je
proto neměl ve vlastním zájmu
z uvedeného
hlediska na ZP vnášet přímou
výsadbou, to
znamená zalesňovat je jednorázovým
postupem. Měly
by se využívat jen v rámci 2.
zalesňovacího
postupu, jak uvedeno dále, ačkoliv to
zákonné
úpravy přímo nevyžadují. Omega Seamaster Replica Watches
2. postup je nejméně
dvoufázový.
V první fázi se plocha
zalesní buď
a) celá jen pionýrskými
dřevinami, nebo se čeká na jejich nálet
b) pionýrskými dřevinami se
založí
přípravný porost na té
části plochy,
která je určena pro pozdější dosadbu
některou
citlivou cílovou, klimaxovou dřevinou, zejména jedlí, bukem, ale i dubem,
příp. i částí smrku
(viz poznámku níže), a to až
v druhé etapě,
následující za
10 – 20 i
více let, pokud jsou zastoupené
v cílové druhové skladbě.
Postup uvedený v předchozím
odstavci ad a) je
poněkud zvláštním případem
zalesnění
ZP, ačkoliv v přírodě dost častým. Ten
byl dosud
ojediněle zmiňován hlavně v pracích
J. PĚNČÍKA v 50. letech minulého
století.
Tímto autorem byl tehdy považován za ekologicky
optimální. Aktuálně se o něm zmiňuje
V. ZATLOUKAL
(2004) v referátu ve sborníku
z celostátního semináře
„Zalesňování zemědělských
půd“, str.
29: Význam
břízy
bělokoré a pýřité pro
zalesňování
zemědělských půd není doceněn. Nebylo by vůbec na
závadu, pokud by v 1. generaci vytvářely i
nesmíšené porosty. Není to,
zejména
u břízy bělokoré, v rozporu
s jejím
přirozeným sukcesním charakterem. Pomohlo by to
uvést půdu do stavu
příznivějšího pro
další generaci lesa. Snížilo
by se
tím riziko výskytu hnilob apod.
Z ekologického hlediska nevidím
vážnější problém. Ani
z produkčního hlediska by nemělo jít o
ztrátovou záležitost, neboť během jednoho
obmýtí smrku proběhnou cca dvě
obmýtí
břízy, Omega Seamaster Diver 300M Replica takže celkový objem produkce se
významněji
neliší. Otázkou
zůstává
zpeněžení březového dřeva v budoucnosti.
Podstatné jsou však nízké
náklady na
zalesnění (lze použít síji),
brzká
předmýtní i
dřívější
mýtní výtěž a jednoduchá
pěstební
péče. V podstatě tedy
říká
totéž, co J. PĚNČÍK před 50 roky. Netřeba nic
dodávat než snad to, že ZATLOUKALOVA zmínka o
přibližné výnosové vyrovnanosti
břízy a
smrku tím, že jedné generaci smrku se
rovnají dvě
generace břízy, je snad jen teoreticky
relevantní,
protože dvě generace čisté břízy po sobě asi
sotvakdo
bude někdy zakládat. Tento postup je skutečně určen jen
k založení nového lesa na
nelesní půdě přes
etapu přípravného lesa. To znamená za
okolností, kdy ZP vyžaduje
(přinejmenším
teoreticky, ale většinou i fakticky) biochemickou, resp.
biologickou přeměnu na lesní půdu, pro kterou je
naznačený postup optimální. Ale o to
ani tak
nejde. Problém je totiž v tom, že tento postup
nelze
„vtěsnat“ do žádného
ustanovení
stávající legislativy, takže jej
momentálně
nelze použít. Snad se to novelizovaným
lesním
zákonem a příslušnými
vyhláškami změní.
Podmínky pro
zakládání
přípravných porostů (porostních
částí) pro dodatečnou kultivací
citlivých
klimaxových dřevin (zvláště jedle a
buku) se staly
mnohem příznivější
vydáním
vyhlášky č. 139/2004. Tato
vyhláška v
§ 2, odst. 4 sice také
připouští jen
15 % pomocných dřevin, ale blíže je
vysvětluje, jak
je shora podtrženě uvedeno v prvním odstavci. To
podstatně
mění možnosti zakládat
přípravný porost,
dokonce v plném rozsahu jeho ekologické
potřeby.
Dále takový postup naznačuji.
Jak lze využít ustanovení o
pomocných a
přimíšených dřevinách ve
vyhlášce č. 139/2006
Nového ustanovení o pomocných
dřevinách
ve smyslu vyhlášky 139/2004 Sb. lze
využít při
dvoufázovém, ekologickém
zalesňování
ZP takto:
V 1. etapě
se kultivují
a) jednak ty cílové
základní, meliorační a
zpevňující klimaxové dřeviny,
které přímou výsadbu genekologicky tolerují
a které lze tudíž na holé plochy
vysazovat
přímo bez přípravného porostu. Jsou to
smrk,
ačkoliv s jistými výhradami, jak je uvedeno
dále,
borovice a modřín, za vhodných
stanovištních podmínek i klen,
lípa, jasan
a v menším rozsahu i dub (na ne
příliš
velkých holinách, asi do 0,5 ha a na
větších holinách v jejich
okrajových,
bočně cloněných částech, mimo půdy zjevně
„špatné“) a jsou pro
daný CHS
uvedené v „seznamu“;
b) jednak pomocné dřeviny v podobě
typických
pionýrských dřevin (bříza, osika,
olše,
jeřáb, vrba jíva aj.), tzn. ony dřeviny,
které
nejsou pro daný CHS uvedené v
„seznamu“, a to
do výše 15 %
z celkového počtu
vysázených sazenic;
c) jednak tytéž pravé
pionýrské dřeviny,
jak uvedeno ad b) nebo jim podobné, borovice,
modřín, na
„lepších“
stanovištích i javory, které jsou v
„seznamu“ uvedené jako
„přimíšené a
vtroušené“.
Podle „Základního
lesnického
názvosloví“ mají
přimíšené dřeviny
nižší
zastoupení než dřeviny
převládající, ale
větší než 10 %. Skutečnost, že
většina CHS
některé takové dřeviny v
„seznamu“ obsahuje,
umožňuje využít je poměrně ve velkém
měřítku a
spolu se skutečnými pomocnými dřevinami
zakládat
přípravné porosty pro úplný
podíl
cílového zastoupení jedle a buku a do
jisté
míry i pro dub a část smrku. Např.:
cílová
druhová skladba pro CHS 45 je SM 5, MD 1, JD 2, BK 2.
První dvě dřeviny se kultivují přímo,
pro jedli a
buk (dohromady 40 %) se založí
přípravný
porost na 40 % plochy. Může to být jednak
z břízy 15 % (jako v
„seznamu“
chybějící dřeviny, tedy pomocné),
jednak
z osiky 25 %, jako v „seznamu“
uvedené
dřeviny přimíšené, která
má
menší zastoupení než smrk
(45 %) jako
základní dřevina, ale více než
10 %. To
znamená, že v 1. etapě se kultivují : SM 5, MD 1,
BŘ 15,
OS 25. Tím se vyhoví jak
bioekologickým
nárokům všech použitých dřevin v 1.
etapě, tak
zákonným ustanovením daných
vyhláškou 139/2004 Sb., a tudíž i
podmínkám poskytnutí dotací.
V 2. etapě
se za 10 – 20, ale i více roků
podsazují části, tvořené
přípravným porostem, bukem a jedlí,
pokud se některé tyto dřeviny zatím samy
nedoplní
náletem; tzn. v předchozím příkladu
20 % buku
a 20 % jedle. Pokud v té době již nebudou
poskytovány dotace na úpravu druhové
skladby
vnášením
chybějících
cílových klimaxových dřevin (buku a
jedle), měli
by to přesto vlastníci lesů vykonat i bez nich ve
vlastním, resp. „rodovém“
zájmu.
Dřeviny přípravného porostu by se měly
kultivovat v
ha-počtech buď jako základní dřeviny nebo MZD,
přimíšené,
vtroušené a
pomocné dřeviny (viz příloha č. 6
k vyhlášce č. 139/2004 Sb.), a to podle
uvážení lesního hospodáře
vzhledem
k charakteru stanoviště zalesňované
plochy
(zabuřenění, ohrožení zvěří, expozice
vůči
oslunění apod.); protože ha-počty sazenic u těchto dřevin
nejsou
vysoké ani ve sloupci pro základní
dřeviny,
většinou bude asi vhodné použít
právě tyto
ha-počty.
Mělo by být vlastním zájmem
každého
vlastníka ZP, rozhodne-li se pro jejich
zalesnění, aby
především využil plně
profesionální způsob
zalesnění ekologickým způsobem, jehož
základem
jsou přípravné porosty (porostní
části) pro
zajištění alespoň dvou
nejdůležitějších
bioekologických dřevin, jakými jsou bezesporu
jedle a
buk. Podle mého názoru je vhodné takto
ZP
zalesňovat počínaje jejich výměrou okolo 0,3 a
zejména holiny celodenně osluněné.
Poznámka ke vhodnosti kultivovat aspoň
část smrku pod
přípravným porostem: smrk je či
spíše byl
výrazně klimaxovou dřevinou. Jeho dlouhodobé
pěstování na holinách změnilo jeho
mnohé
populace na dřevinu spíše pionýrskou
se
známými, evolučně a hospodářsky
podstatně
zhoršenými bioekologickými rysy,
zvláště
v pozdějších
fázích vývoje. V podstatě
vyplývají z Backmanova
růstového
zákona. Aby aspoň u části takových
smrkových populací došlo postupně
k návratu populace do klimaxového stavu
(ke
genetické repatriaci) a k biologické
úpravě
půdy smrku lépe vyhovující
(zmenšení
rizika hnilob), je vhodné usilovat o to i
kultivací jeho
části do řídkých
přípravných
porostů. Tím spíše, jde-li současně o
lokalitu
ohroženou mrazem. K prohloubení poznatků o tomto
problému doporučuji tyto články v LP:
„Přípravné dřeviny v obnově
lesa“,
č.10/1995, s. 16-18, „Přípravné a
pomocné
dřeviny v lesním
hospodářství“, č.
1/1996, s. 16-17, „Backmanův zákon a obnova lesa
na
holinách, č. 3/1996, s. 100-102.
Dvě příkladové možnosti
zalesnění ZP dvoufázově
1. varianta: řadové
smíšení
(všechny následující
kalkulace se
týkají plochy 1 ha)
1. etapa
(CHS 45):
- cílová skladba: SM 4, JD 2, MD 1, BK
2, KL 1
- zalesňovací cíl: SM 4, MD 1, KL 2, OS 3
- řazení řad dřevin v jedné
zalesňovací vlně viz obrázek 1:
|
dřevina
|
ha-počet
v tis.
|
reduk.
plocha (RP)
|
počet
sazenic na RP
|
řady
v zales. vlně (ZV)
|
počet
ZV na 100 m
|
počet
řad na 100 m
|
počet
saz. v 1 ř.
|
rozestupy saz. v ř.
|
průměr. spon na 1ha
|
pozn.
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
|
SM
|
4
|
0,4
|
1,6
|
4
|
5
|
20
|
80
|
1,25
|
5×1,25
|
|
|
KL
|
4
|
0,2
|
0,8
|
2
|
10
|
80
|
1,25
|
10×1,25
|
|
|
MD
|
3
|
0,1
|
0,3
|
(3,2)
|
(16)
|
18
|
6,6
|
6×5,55
|
v
každé 3.ř.
|
|
OS
|
4
|
0,3
|
1,2
|
4
|
20
|
60
|
1,7
|
5×1,66
|
|
|
Sa
|
|
1,0
|
|
10
|
5
|
50
|
|
|
|
|
Poznámka:
příklad výpočtu průměrného
sponu dřeviny, např. smrku:
průměrný rozestup řad v jedné
zalesňovací
vlně: 2+4+2+12= 20:4=5×1,25 (rozestupy
v řadách)=6,25m2; 10000:6,25=1600ks/0,4ha
„zalesňovací vlna“
část plochy
zalesněná jedním sponovým modelem
(plošným řešením
zalesňovacího
detailu), který se v dalších
vlnách
opakuje.
2. etapa:
podsadba pruhu osiky jedlí (0,1) a bukem (0,2) (jedna
z možností)
|
dřevina
|
ha-počet
v tis.
|
reduk.
plocha (RP)
|
počet
sazenic na RP
|
řady
v zales. vlně (ZV)
|
počet
ZV na 100 m
|
počet
řad na 100 m
|
počet
saz. v 1 ř.
|
rozestupy
saz. v ř.
|
průměr.
spon na 1ha
|
pozn.
|
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
7
|
7
|
8
|
9
|
10
|
11
|
|
JD
|
3
|
0,2
|
0,6
|
5
|
5
|
25
|
24
|
4,16
|
4×4,16
|
viz
nákres
|
|
BK
|
5
|
0,2
|
1,0
|
4
|
20
|
50
|
2
|
5×2
|
|
Sa
|
|
0,4
|
1,6
|
5
|
|
45
|
|
|
|
|
2. varianta: skupinkovité
přimíšení MZD (jedle a buku)
- cílová skladba jako v 1. variantě,
- zalesňovací cíl mírně
pozměněn: SM 4, MD 1, KL 1, OS 4
1. etapa:
nákres
a) založení skupinek
přípravného
„porostu“ osiky pro budoucí podsadbu
jedlí
(0,2) a bukem (0,2):
- počet skupinek na 40 % plochy, tj. na 0,4 ha 6
skupinek ā
6,67 arů (25×26,7 m) s rozestupy středů
40,8 m, tj.
s rozestupy okrajů 15,8 – 14,1 m;
- výsadba osiky ve skupinkách: 4000
ks/ha, tj. 1600
ks/0,4ha; to odpovídá 266 ks osiky na 1 skupinku
ve sponu
2×1,25m
b) mezi skupinami osiky se řadově kultivuje smrk
s klenem a
modřínem, a to se stejnými rozestupy řad jako v
1.
variantě (2 ř. SM + 1 ř. KL + 2 ř. SM s jednotným
rozestupem řad 2 m, MD přimíšen
v každé
3. ř);
- smrk (0,4) na ploše 0,6 ha: 4000 ks/ha, tj. 1600
ks/0,6 ha v průměrném sponu 3×1,25 m,
- klen (0,1) na ploše 0,6 ha: 4000 ks/ha, tj.400
ks/0,6 ha v průměrném sponu 6×2,5 m,
- modřín (0,1) na ploše 0,6 ha: 3000
ks/ha, tj. 300
ks/0,6 ha v každé 3. řadě, tj.
v průměrném
sponu 6×3,33 m.
obrázek 2
Swiss Replica Watches | replica watches https://www.bassreplica.com
